Beršeste 1950 pes andre Škola mieru zachudňa te kerel socijaliko eksperimentos pedal sikhaviben the angloavriľikeriben le romane čhaven. Džalas avri andal represiko the asimilaťiko planostar te sthovel le Romen andro jekhetane bešibneskere centri, kaj bi bare džene buťarenas the o čhave bi phirenas andre škola. Mirindo than sas pes te dodžanel, či šaj oda te del romane sikhľuvnen andro sikhaďipneskero sistemos.

Le slovačiko Hromošatar andro čechiko Květušín

O Květušín sas purano ňemciko gav pro čechiko-ňemciko hraňica. Pal aver lumakero mariben prethode leskere bešaden prekal dekreten le prezidentostar Benešistar andre Ňemciko. Pal charno vacht avle andro gav aver bešade. Neve bešade – romane fameľiji – sas thamestar Stará Ľubovňa le gavendar Hromoš, Ľubotín, Kozelec the Šambron.

Kajča oda sas pašhraňicakero gav, o čechoslovačiko slugaďipen odoj sthoďa slugaďiko utvaris Boletice. Leskero šeralo sas kapitanos Josef Pohl, savo pal našťevate Květušinoste pes dodžanľa, hoj dživipneskere telethoďipena andro gav nane lačhe. Ča phare materijaloskere telethoďipnende sas problemos anglunes škola, savi adaj na sas. O kapitanos Pohl vašoda čalaďa le slugaďen utvarostar, aj te prekeren jekh akorutno chulajiko ačhaviben pre škola

Andro kerďipen vaš ada školakero projektos pes zaphandľa the socijalno referentka andal Česko Krumlovostar e Hana Librová the sikhľardo o Miroslav Dědič, so pes diňa pre oda pestar korkorestar. Leskeri motivacija sas te sprindžarel the čačikaňarel pes andre naprindžarde telethoďipena. Oda sas jov, so nasigeder iľa ke peste aver sikhľarden.

Junoste 1950 o kapitan Pohl andro Květušín bare ačhibneha phundraďa školka the jasli. O ministerstvos diňa oleste paťivalo nav „Škola míru“. Oleha majinelas te avel sthoďi paťiv le šeraleske Pohloske the le slugaďenge, save ačhade la škola.

Dojekh sikhaviben zachudňa jekhetane giľaha

Sikhľardo Dědič kamelas te dochudel le romane čhaven andre škola, choc but lengere dada le dajenca oda na kamenas. Angluňi goďi sa ste „scirdel“ le čhaven pro feder materijalika telethoďipena, sar len sas khere. Elšines zachudne te phirel andre škola o čhave, save sas phureder sar dešupandž berša. Anglunes sikhľonas bazutna higijenikane the chavibneskere sikhľipena. Sakoďiveskeres chudenas chaben, sas andro žužo the bidarangutno pašaľipen. O Dědič len interesinďa bašavibneha pro lavuta the bavišagoha. 

Lačhe charakteriko ajsipena majinelas te bararel estetikano avriľikeriben, ľigeňiben ke buťi majinenas te del džanľipena vaš politechnikano sikhaďipen. O Dědič sthovelas the čalavibneskero avriľikeriben, kaj čhave majinenas te sikhavel peskere džanľipena the te sthovkerel peske paťaviben andre peskere zora the šajnipena. Dojekh sikhaviben zachudelas the agorisarelas jekhetane giľaha. O Dědič achaľiľa pal daskeci čhona ke – adaďivesutno dikhibnestar ko bizovno – agoreste, hoj romane čhave hine „šajnipneskere“.

Oktobroste 1950 pes sphandľa o Dědič le dadenca the dajenca. Kerďa kurzos pedal nasikhade terne manušen the bare dženen, kaj dikhelas sar pen ľikeren. Dochudňa goďipen, hoj le bare dženenca „na čalavela“ the rozginďa pes te zathovel pes ča pedal čhaven. Kamelas te sthovel andro Květušín školakere klasi the internatos. O internatos majinelas te odčhivel periben andal kulturakeres zamukhle daden the dajen pro avriskihaviben lengere čhaven. Phandlo slugaďiko utvaros pes zdelas sar jekhfeder šajutňipen, sar te ľikerel povino školakero phiriben.

Kamenas te saňarel nalačho pašaľibneskero periben

Januariste 1951 o Pohl the o Dědič sthode andre kasarňa školakero internatos the čhavorikano kher. Jarone daskeci fameľiji odgele Květušinostar the prebešle pre aver than. Pal dešuduj ďivesa o čhave naužardones avle pale bijo daden the dajen. Čhavengero visariben sas pedal Dědič signalos, hoj hino – akorutno dikhibenstar – pro lačho drom. Internatos the čhavorikano kher šaj džanas dureder. 

Junoste 1951 andre internatoskeri škola sikhľonas 27 čhave. Lengero buteripen barolas, e škola sar lelas le školaken andal čorikano pašaľipnestar calo thamestar Český Kruumlov. Pal Květušinska školate the čhavorikano khereste pes andro odborno nipos vakerelas sar pal vzoroskero priklados „avriľikeribneste“ romane čhaven. Ľikerdune voďikane the aver peribena, save peha anelas oda, hoj o čhave sas čhinde la fameľijatar, akor na sas bari tema.

Septembroste 1952 elšine pandž čhave andal Květušinska školatar zachudne te sikhľol pro maškarutne školi. Le Dědičoskero jekhebuťakereha the zarakhardoneha kapitanos Pohla dine pre aver slugaďiko utvaros. Beršende 1953 the 1954 o Dědič hijaba hoj mangelas pal aver love pedal khereskero buchľariben vašoda hoj čhaven sas buter. Prazňinende beršeste 1954 e škola prebešľa andre neve, buchleder thana pro Dobrá Voda paš Prachaticende. Beršeste 1960 o školakero ministerstvos la škola agorisaľiľa, the tel veboste hatefree.cz latar pregeľa 200 dži 300 čhave. Bisuňardo Dědič bičhaďa le čhaven školatar andre avresave čhavorikane khera.

Andro dokumentos vaš Čechiko televizija le naveha Zatajené dopisy (2014) akorutne školaka so agorisaľile andre Květušinska škola le aver vachteha odphenenas pre peskero probaľišagos. Kerďipnarde les sikhaven sar „but baro rodkeripen pal eksperimentoste, savo šigitinelas the kerelas bibacht“.

E vnučka le akorutne sikhľuvnendar pes andro filmos dodžanel, hoj „paľikerdones lačhe terďipneste the zorale bajašňipneste le sikhľardonen sas o sikhľuvne bachtale, but lendar aľe vaš oda poťinde baro moldaj.“

Režiseris the scenaristas vaš dokumentoste o Tomáš Kudrna phenďa, hoj „eksperimentos džalas tel telethoďipnende the le metodenca, save bi adaďives sas nalačhe“.

Pedagogos Miroslav Dědič sas sthovibnardo the jažur vaš socijalistikano sikhavibneskereo eksperimentos, savo govermentos ľikerelas, ča kana leske kampelas, aj te les le ideologikano dikhibnestar nasigeder odčhivelas the ňikas vaš leste na thoďa.

Čechoslovačiko republika iľa andro peskero nav o lav „socijalisticko“. Le themeskero dikhibnestar sas dojekh themutno – choča avral – jekhmolardo, the ole administraťiko čalavibneha pes vašoda „rozginďa“ the džiakor dikhado špecifikano kampľipen vaš avriľikeriben

Slovačiko stopaja

Andro Slovačiko nacijakero archivos hino ľikerdo „cajchos“ pal ačhibneste le Miroslav Dědič ke amende. Tel prazňinende beršeste 1953 pes 20-dženengero čhavorikano the kheľibneskero suboris Škola míru sas pro propagaťiko zajazdos pro vichodoskeri Slovakija. O Dědič le čhavenca našťivinďa 26 vatri the sas len 60 avrisikhavibena, save dikhle 15-ezera dikhade. Ča giľavibnendar the kheľibnendar o suboriskere džene le Romenge vakerenas pre goďi pal avrisikhavibneskero agoreste, aj te čerinen peskero „zamukhlo sposobos vaš dživipen“. Andre sprava pedal Vnutrakero ministerstvos o Dědič avriachaľarelas, hoj te vakerel le bare Romenca maškaripne čhavenca šaj jel sphandlo le lačho odpheňibneha. Ča olestar, čhavorikane artikavne avrisikhavibena tel leste šaj goďisaľon the le buťakeren andre themeskeri sprava, hoj o problemi andro vatri pes den te rozginel.

Pre atresis vaš thamutne nacijakere uradi o Dědič lekhaďa: „Buter kotora vaš ONV but na achaľile le zajazdoske the thode propagacija pro ašundo avrisikhaviben artikano romano suboris. Angluno zajazdoskero bičhaviben sas le zorale avarisikhavibneha voďikanes the anglunes te perel pro šuňiben le romane bešaden vortanes andre lengero kheripen.“

Buchleder sprava o Dědič bičhaďa le prahakero vnutrakero the školakero ministerstvos. Tel leste buter nipos dikhelas pro suboriskero avrisikhaviben le jakhalipneha the le hamišagoha. But čhave le vatrendar kamenas te džal andro autobusis ko khelavnende. Kajča andro autobusis sas ča jekh biphandlo than, andro Květušín penge ľigende jekh širota. 

O sikhľardo andre sprava lekhaďa, hoj bijo Romengeri diskriminacija pes ačhiben ke amende na čerinela, avka sar pes na čerinela aňi amaro sphandľipen kel lende.

O čhave le kapitanos Kohlos

Beršeste 1961 geľa avri pal ada socijaliko eksperimentos e pustik le žurnalistas Jiří Štych le naveha Děti kapitána Kohla. Vaš garudo nav kapitanos Kohl hinogarudo šeralo le slugaďiko utvarostar Josef Pohl. Vaš garudo nav sikhľardones Horákostar pes garuvel Miroslav Dědič the sar avriľikerďi Medunová hiňi socijaliko referentka Hana Librová.

Štych len ľikerelas sar socijalistiko bare manušen vaš moderno pedagogikaňi buťi so sas sthoďi pedal romane čhaven. Beršeste, kana e pustik avľa avri, imar sas biakanutňi, o problemos sas „oficijalnones rozgindo“.

O Miroslav Dědič muľa 25. decembroste 2020, o Muzeum vaš romaňi kultura les andro leperiben cajchinďa sar „vasno baro manuš vaš čechoslovačiko socijaliko pedagogika“.

Našli ste v článku chybu? Napíšte nám na [email protected].